Gigabyte i-RAM byl zajímavým pokusem o využití rychlosti RAM pamětí pro ukládání dat. Jednalo se o modul, který se instaloval do klasických DIMM slotů na základní desce, ale místo běžného přístupu k systémové RAM fungoval jako samostatný diskový subsystém. Jeho hlavní výhodou byla extrémně vysoká rychlost čtení a zápisu, která mnohonásobně překonávala běžné pevné disky i tehdejší SSD.
Přestože teoretický výkon byl lákavý, Gigabyte i-RAM nebyl bez svých omezení. Kapacita byla v porovnání s běžnými disky nízká a cena za gigabyte byla značná. Důležitým aspektem byla také nutnost napájení, které bylo zajištěno pomocí externího adaptéru, aby se předešlo ztrátě dat při výpadku proudu. Tato závislost na externím napájení a omezená kapacita jej předurčovaly spíše pro specifické aplikace, kde byla prioritou maximální rychlost.
V kontextu své doby představoval Gigabyte i-RAM technickou kuriozitu, která ukazovala potenciál RAM disků. S rozvojem a zlevňováním SSD technologií se však tento typ řešení postupně vytratil z mainstreamového trhu. Přesto si tento produkt zaslouží pozornost jako zajímavý experiment v oblasti ukládání dat, který se snažil posunout hranice výkonu.